Ztracené nálezy
Ahoj, má ztracená, na tento dopis jsi čekala mnoho let, vzpomínám si, že Ti byly čtyři roky a Tys nechápala svět, dívala ses na bizarní reality show a nedávalo Ti smysl, proč by ses jí měla účastnit. V té době jsme ještě byly kamarádky, Tys doufala, že dospějeme společně. Celý svět byl ale proti nám, mamka mi tehdy zakázala si s Tebou hrát, Tys neměla nic, měla jsi jen mě. Chtěla jsem s Tebou trávit čas, chtěla jsem, aby Ti mamka koupila panenku na hraní. Ale dostala jsem za to výprask a místo, abych se Tě zastala, otočila jsem se k Tobě zády. Předstírala jsem, že neexistuješ, procházela jsem kolem Tebe a naučila se Tě nevidět. A stejně jsi to byla vždycky Ty, kdo přispěchal na pomoc, když mi bylo nejhůř. A já se nechala obejmout a pokaždé Tě odkopla ještě silněji. Začala jsem Tě nenávidět, i když jsem věděla, že to není správné, chtěla jsem trávit čas jen s Tebou, ale ze strachu z okolí, ze strachu z ostatních lidí jsem se raději opíjela do němoty. A Tys čekala. Když jsem se vále...