Dnes jsem byla hodně rozhozená, protože lidé moc rádi překračují moje hranice a neustále poslouchám, že bych si měla svoje hranice líp hlídat. V praxi by to mohlo vypadat jako v této poetické chvilce:
Ostnatým drátem obehnaná, kolem je pásmo plné min,
hlídka tě hledá, v rukou samopal. Ne, ty nemáš diplomatický pas.
Za čárou vidíš svět plný slunce a radosti, zatímco tvůj halí jenom stín.
Jen se dívej a čekej. Překroč mé hranice bez pozvání a budeš si myslet, že peklo je svět plný krás.
