Život nemá zábradlí

Tak si zas říkám, proč se mnou po světě chodí splín.
Vůně dnů minulých a starého života, tak dávno,
vůně teď voní jinak, a přece se mi po nich stýská.
Pořád mám před očima Tvé oči, miluji Tvou duši a uctívám Tvůj klín.

Probuzení, ráno dospělo v poledne a najednou zas ráno…
Ráno je stejné a někdo jiný vstává. A kdo to vše způsobil? Slavný soude, byla to osoba blízká…
Takhle jsem dospěla? Na výsluní hřát se můžu, ale nemám žádný stín.
Jsem jako Lilith, jako ta první nepochopená a raději v temnotě budu dál žít,

nikdo už na světě ve dne mě nespatří, chodím jen v noci do snů, když bude někdo chtít.

Perník z cukety

Miluju sladké a perník z cukety je prostě dokonalý. Lituji jen lidí, kteří ho z principu nechtějí ani ochutnat.

Recept:
400g nahrubo nastrouhané cukety
3 vejce
180g moučkového cukru
1 vanilkový cukr
2 dcl oleje
2 lžíce kakaa
1/2 lžíce mleté skořice
300g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva

Vše smícháme, těsto dáme na plech opatřený papírem na pečení. Troubu předehřejeme na 170°C a následně pečeme 15-20 minut.


Poleva:
300g (3 tabulky) mléčné čokolády
150g másla
10 lžic horké vody

Připravíme si vodní lázeň, čokoládu necháme společně s máslem a horkou vodou rozpustit a mícháme, dokud nevznikne krásně lesklá poleva a pak s ní polijeme perník.

Až ochutnáte, začnete své známé zahrádkáře zbavovat cuket a v zimě se budete těšit jen na léto, až zase budou cukety.

Dobrou chuť.

Domů!

Obloha temná bez mráčku a hvězdy v ní září,
babička vzhlíží k nim a přijímá stáří.
Vzpomíná na svého divého mládí lesk,
když najednou udeří z oblohy blesk.

Obraz, co vystihl by jen největší malíř,
přímo před ní vznáší se létací talíř.
Hologram vysílá zprávu a jazyk zní zvláštní k tomu,
stařenka, kterou jsem stala se, se usměje: „Hurá, letíme konečně domů!“

Kapitál

Červená fabrika, v ní dělník na hodiny kouká
a, než se naděje, siréna na přestávku houká.
Pásy se vypnuly, šéfová schází, opouští temnou věž.
„Dělníku, sedni si, nekuř, tam nechoď, směj se, prostě dělej si, co chceš!“

Pět minut uteklo, houkačka, připravit, pozor, už to frčí!
Šefová prochází: „Ruce číslo 6, proč se ti lahev mimo značku krčí?!“
Dělník se zamračí, oči v sloup a nakonec vzdechne.
„Ruce číslo 6, vypni stroj!“ šéfová leze na schůdky a pak se nad něj sehne.

„Ruce číslo 6, porušení pravidel a vzpoura, je čas na zkoušku ochoty,
přidávám ti extra směny na další dvě soboty.“