Vůně dnů minulých a starého života, tak dávno,
vůně teď voní jinak, a přece se mi po nich stýská.
Pořád mám před očima Tvé oči, miluji Tvou duši a uctívám Tvůj klín.
Probuzení, ráno dospělo v poledne a najednou zas ráno…
Ráno je stejné a někdo jiný vstává. A kdo to vše způsobil? Slavný soude, byla to osoba blízká…
Takhle jsem dospěla? Na výsluní hřát se můžu, ale nemám žádný stín.
Jsem jako Lilith, jako ta první nepochopená a raději v temnotě budu dál žít,
nikdo už na světě ve dne mě nespatří, chodím jen v noci do snů, když bude někdo chtít.
Žádné komentáře:
Okomentovat