Bez signálu jsem zůstávala v pustině neustále sama před světem ukrytá.
Teď došla jsem k městu plnému lidí a jsem konečně na sto procent pokrytá.
Pokrytá stávám se povrchem, úžasným a lesklým, je to skvělá věc.
Čím déle nemám tu čas přemýšlet, nevím ani, že ta „moudrá“ je už jen povrchní pokrytec.
Prošla jsem peklem. U východu jsem se otočila, usmála se, nechala si naposled připálit cigáro a nezlomená teď přináším chaos mezi vás.
2023-01-29
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Sůl
Růže usychá, pár drobků, co zbylo po tobě, a prázdný stůl, dívám se do dálky mezi paneláky a doufám, že mi vrátí vzpomínku. Pohled tak prázd...
-
Přítomnost, minulost, budoucnost, všechno se v jedno slévá. Paprsky sluneční spalují tělo mé mrazem. Vodou z potoka osuším si slzy, pak hlav...
-
Růže usychá, pár drobků, co zbylo po tobě, a prázdný stůl, dívám se do dálky mezi paneláky a doufám, že mi vrátí vzpomínku. Pohled tak prázd...
-
Oči tvé hluboké, tajemné, barevné příběh mi vypráví. Jak hluboko jsi spadla, když každý tě obloukem obcházel. Všechno, co odmítáš se studem ...
Žádné komentáře:
Okomentovat