Domů!

Obloha temná bez mráčku a hvězdy v ní září,
babička vzhlíží k nim a přijímá stáří.
Vzpomíná na svého divého mládí lesk,
když najednou udeří z oblohy blesk.

Obraz, co vystihl by jen největší malíř,
přímo před ní vznáší se létací talíř.
Hologram vysílá zprávu a jazyk zní zvláštní k tomu,
stařenka, kterou jsem stala se, se usměje: „Hurá, letíme konečně domů!“