Domů!



Obloha temná bez mráčku a hvězdy v ní září,

babička vzhlíží k nim a přijímá stáří.

Vzpomíná na svého divého mládí lesk,

když najednou udeří z oblohy blesk.

Obraz, co vystihl by jen největší malíř,

přímo před ní vznáší se létací talíř.

Hologram vysílá zprávu a jazyk zní zvláštní k tomu,

stařenka, kterou jsem stala se, se usměje: "Hurá, letíme konečně domů!"

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ryby

Obrázek
11.6.2023 16:16 Přítomnost, minulost, budoucnost, všechno se v jedno slévá.  Paprsky sluneční spalují tělo mé mrazem. Vodou z potoka osuším si slzy, pak hlavu ponořím a konečně volně dýchám. Ryby máchají kolem mě křídly a dávají mi najevo, že si mám najít vlastní svět. Očima slyším vůně Tvých doteků a postrádám smysl každého, kdo něco marně hledá. Skáču do propasti a neznajíc zákony výš a výš stoupám do dálky, až úplně nejhlouběji v nebi sáhnu si na hvězdu, pak ze stovky dalších sestavím Ti k večeři symfonii. Štípnu se chmýřím z pampelišek, co ráno svým zpěvem celý svět uspávají a usnu s nimi, abych další kilometr času zvážila. Kde začínám já a kde končíš Ty? Odpovědi rozsypané po koberci po bouřlivé noci, bodají do nohou jak malé kousky Lega. Směs vcelku poklidná, tolik citů zavřených v PET lahvi, Tvé rty jsou bublinky a, jakmile se společně dotknou, neoddělitelně se spojí. Sebemenší otřes a vybuchnou na všechny strany. Kde jsi tak dlouho byla? Kde jsi? A kde budeš? Jak chutná růžová?
Další informace

Motýlek

Obrázek
Nemocná nebo jen bezmocná, taková myšlenka létá si po kraji, taková maličká jako motýlek vylétla z kukly. Roztáhla křídla a dál měla by jen najít druhou, spojit se s ní a spočinout v ráji. Místo hledání opaku hledá stejné a jimi se krmí, roste a sílí, pak sedne si v noci k někomu do snů, stává se noční můrou a jeho mysl šílí. Potravou její je lidská duše a ona zbytky nenechává. V noci jsem nezavřela okno, jistě, přišla… to už se prostě asi stává…
Další informace

V noci jsem snila

Obrázek
V noci jsem snila sen, o světě, který byl tak krásný a čistý, jako Tvoje duše.   Vzduch voněl jako Ty a já jsem se nemohla přestat nadechovat. Chtěla jsem se obklopit Tvou vůní a utopit se v ní.   Všude kvetly bílé růže jako v zámecké zahradě, a modré orchideje jako v tropické džungli.   Všechno jídlo chutnalo sladce, jako chutná Tvůj polibek, a já jsem nemohla přestat jíst.   Všude jsem slyšela Tvůj smích jako hudbu, která mě naplňovala. Cítila jsem Tvé doteky jako teplo, které mě hřálo. Cítila jsem i Tvé slzy, které padaly na mou hlavu jako kapky letního deště.   Nebe, moře, hory, všechno mi Tě připomínalo. Prošla jsem ten svět celý a nepotkala jsem nikoho.   Ty jsi ale šla celou dobu se mnou a nikdo jiný mi nechyběl. Ty jsi můj celý svět a já bych chtěla snít pořád dál.   Když se ale probudím a Ty jsi tam se mnou, nechybí mi nic. Jsi má síla a můj život. Chci s Tebou sdílet svět, navždy a vždycky. Milu
Další informace