pospíchá k babičce s láskou a stresem.
V košíčku víno, buchty a pití
babičce pomůžou k lepšímu žití.
Karkulka pospíchá, dech popadnout nemůže,
sedla si na chvilku pod velký smrk.
A potom lekla se, hrůzu však přemůže,
z křoví ji oslovil mohutný vlk.
„Karkulko, nezdrhej, náš příběh znáš,
život si zachovej a dej mi, co máš.“
„Vlku můj drahý, jinde to zkus,
mně totiž za chvíli odjíždí bus.“
Tak vlk zas nedostal kohouta na víně,
protože bručí za mříží v Děčíně.
Žádné komentáře:
Okomentovat