Motýlek
Nemocná nebo jen bezmocná, taková myšlenka létá si po kraji,
taková maličká jako motýlek vylétla z kukly.
Roztáhla křídla a dál měla by jen najít druhou, spojit se s ní
a spočinout v ráji.
Místo hledání opaku hledá stejné a jimi se krmí, roste a
sílí,
pak sedne si v noci k někomu do snů, stává se noční můrou
a jeho mysl šílí.
Potravou její je lidská duše a ona zbytky nenechává.
V noci jsem nezavřela okno, jistě, přišla… to už se prostě
asi stává…
Velmi dobře napsáno, moc se mi líbí
OdpovědětVymazat