Jsem kapkou vody, co svlaží rty.
A život je saharská poušť.
Jsem růže, co nese krásu všeho bytí.
A život je hejno mšic.
Jsem hvězda, co vede ztracené duše zpátky na cestu.
A život je temná propast pod zemí.
Jsem slunce, co dává všemu růst.
A život je skála pokrytá ledem.
Jsem slovo, co šťastné konce vypráví.
A život je povídka Stephena Kinga.
Jsem láska, co plní srdce bytostí.
A život je ledvina.
Jsem naděje.
A nepřestanu to zkoušet, dokud neskončí čas.
Prošla jsem peklem. U východu jsem se otočila, usmála se, nechala si naposled připálit cigáro a nezlomená teď přináším chaos mezi vás.
2024-10-19
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Sůl
Růže usychá, pár drobků, co zbylo po tobě, a prázdný stůl, dívám se do dálky mezi paneláky a doufám, že mi vrátí vzpomínku. Pohled tak prázd...
-
Přítomnost, minulost, budoucnost, všechno se v jedno slévá. Paprsky sluneční spalují tělo mé mrazem. Vodou z potoka osuším si slzy, pak hlav...
-
Růže usychá, pár drobků, co zbylo po tobě, a prázdný stůl, dívám se do dálky mezi paneláky a doufám, že mi vrátí vzpomínku. Pohled tak prázd...
-
Oči tvé hluboké, tajemné, barevné příběh mi vypráví. Jak hluboko jsi spadla, když každý tě obloukem obcházel. Všechno, co odmítáš se studem ...
Žádné komentáře:
Okomentovat