nikdo ji nezastaví, každý jí podlehne.
Každého převýší - síly má za pět,
Tři kroky dopředu, dva napříč a klidně zase nazpět.
Partner se schovává za věží a vedle čeká střelec,
ona je všemocná, ale svět bez něho znamená i její konec.
A tak se posouvá, každý tah znamená pokrok,
přesto se vrací a doufá v polibek, objetí,
nakonec, k čemu to všechno, když za něj ráda svůj život položí a stane se s láskou obětí.
Černá nebo bílá, to mění se s každou hodinou.
Den, noc - nepočítá je, jen slyší odbíjet poledne.
Nebo půlnoc?
Padá zase s myšlenkou nejčistší a srdce její jásá.
Hledá svůj smysl - a možná to hledání je pro ni ta největší krása.
Konec. Začátek. Pěšáka za pěšákem zas a znova položí,
i když by ráda jen společnost, nakonec zůstává sama.
Přece jen je tak zvyklá a osud svůj přijímá s noblesou, protože ona je dáma - byť občas sprostá trochu moc.
Tolikrát zničená - dávno už svět nevidí krásku.
Padá, bojuje, přemýšlí a ze všech divů na světě, chce cítit jen lásku.
Zas sebrala odvahu - hlavou i srdcem vrhá se do tahu.
Žádné komentáře:
Okomentovat