Obrázky krajiny, občas i dějiny teď světem mě vedou,
cestuji s vámi, když do mapy se dívám,
zasním se na chvíli, slyším ten ruch, jak jedeme silnicí šedou,
z rádia melodie známá a já potichu s ní zpívám.
Obrázky nádherné, a přece něco chybí v nich, co moc bych chtěla vidět,
vše, co je tajemné a skryté, co nespatří divák, který jen očima se dívá.
Okamžik navždy uzamčený v čase a jaký je z něj výhled?
Malíř je vepsán na každém, a přece se vždy skrývá.
Prošla jsem peklem. U východu jsem se otočila, usmála se, nechala si naposled připálit cigáro a nezlomená teď přináším chaos mezi vás.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Protijed
Občas se v lidech dokonale spletu, ale to nejspíš zná každý, že? Vešla jsi jako čarodějka do roku, který se blížil jaru, jak čarodějka, co l...
-
Přítomnost, minulost, budoucnost, všechno se v jedno slévá. Paprsky sluneční spalují tělo mé mrazem. Vodou z potoka osuším si slzy, pak hlav...
-
Růže usychá, pár drobků, co zbylo po tobě, a prázdný stůl, dívám se do dálky mezi paneláky a doufám, že mi vrátí vzpomínku. Pohled tak prázd...
-
Prý s vámi málo mluvím. Dobře, budu mluvit. Dnes jsem byla hodně rozhozená, protože lidé moc rádi překračují moje hranice a neustále poslouc...
Žádné komentáře:
Okomentovat